Nejsme všichni stejní, každý z nás má nějaké své poslání a každý člověk také má svůj čas "probuzení". Mám samozřejmě na mysli probuzení duše, neboli probuzení spirituální. Nejedná se o žádné náboženské vyznání, ale jen o potřebu najít v sobě svobodu srdce a víru v sebe. Je potřeba, aby se tito probuzení lidé začali navzájem vyhledávat, neboť jim hrozí, že budou za chvilku nuceni okolím a většinovou společností nuceni vidět červené jablko modré. Nakonec je převálcuje sílící chamtivost, lež, závist, nepřejícnost nebo i fenomén dnešní přetechnizované doby - umělá inteligence.

Začala bych větou, kterou mají v sobě probouzející se lidé: "Hledám něco, nevím, co. Mám v hlavě otázky a nedokáži na ně najít odpověď a už vůbec nevím, koho se zeptat. Moji přátelé mi přestávají rozumět a já jim. Všichni kolem mě vidí jablko modré, jen já ho vidím červené. Asi nejsem normální."

Ano jste, protože v sobě máte původní gen lidství a ten se jmenuje originalita, kreativita, síla, uzdravení a čistota duše. Proto jsem tyto stránky nazvala Jóga Jednorožec. Kdo zná základní principy jógy ví, o čem píši. Pokud jste se dostali až sem a máte v hlavě jen jednu nebo tisíce otázek, dokáži Vám na ně odpovědět, ať už na některém z pořádaných kurzů nebo na osobních konzultacích s Vámi.

Vnímám, že je čím dál více dětí nevyslyšených a vnitřně opuštěných i když žijí v rodinách. Proč Vám nic neřeknou? Odpověď je jednoduchá. No přece proto, protože Vás milují! Je to jediná forma bezpodmíněné lásky, než jim my dospělí tento obraz čistoty překreslíme. Pak se ubírají směrem k internetu, kde hledají vzory svého budoucího jednání, místo toho, aby hledali sami sebe a svoji cestu. Často se pak stávají jen nástrojem dalšího mamonu nebo sebedestrukce.

Proč je čím dál více sebevražd dorůstajících dětí? Je to prázdnota, smutek a beznaděj. Tak pojďme s tím něco udělat!

Již 30 let se setkávám s různými lidmi na osobních konzultacích. Pracuji s jednotlivými klienty i rodinami od prenatálního věku až do posledního výdechu. Tyto stránky Jóga Jednorožec jsou určeny pro děti, rodiče, prarodiče a pro všechny, kteří se chtějí vydat vlastní cestou a nepotřebují být součástí stáda ovládaného nějakou skupinou šílenců. Mají svému okolí co nabídnout a tím je láska v srdci. Říká se jim "Alternativci". Alternativců je jak bájných jednorožců. Většinou se někde skrývají před nenasytným vlkem, který má roucho beránčí.

To, co nás dělá lidmi je láska, soucit, úcta, pokora, odpovědnost, skromnost a hlavně fantazie, která je nutná pro budoucí velké věci a je bohužel potlačována už v ranném dětství prostřednictvím vět: "Nemám teď na tebe teď čas, musím do práce, jsem unavený" a také slovem "musíš".

Kvůli tlaku informačních technologií a umělé inteligence se vše kolem nás tak zrychluje, že nemáme čas žít a jen přežíváme s výdobytky moderní doby. Všechno je jen povrchní a nákup čehokoliv nás potěší jen na pár chvil. A tak spěcháme a hledáme další zdroj příjmu, abychom si mohli pořídit další věci. Ztrácíme tak spojení s podstatou našeho bytí a tou je duše.

Svět pro duši má být spojení s přírodou, radostí, soucitem, úctou a láska. Zatím je ale svět pohlcen pouze materiálním poměřováním a tlakem slova "musíš". Nechci nikomu brát jeho miliony, když mu dělají radost, ale také se mě nelíbí opačný extrém, aby někdo bydlel pod stromem. Ze své dlouholeté praxe vím, že čím víc má někdo  peněz, tím víc je tento člověk vnitřně opuštěný. Brzy pochopí, že lidé kolem něj jsou jen samá přetvářka a klam. Takový člověk se snaží ukazovat falešnou tvář svého štěstí a tou jsou jeho peníze. Navíc čeká a doufá, že se někdo další do této pasti, která se jmenuje prázdnota duše také chytí. Možná proto, aby zakryl svůj vnitřní smutek a prázdnotu. Samozřejmě pochlebovačů je vždy kolem hodně, ale to nejsou přátelé, poznáte to jakmile přijdete o peníze. Najednou se vypaří, jak pára nad hrncem.
Jak říká jedno moudré přísloví:" V nouzi poznáš přítele."

Další extrém jsou lidé, kteří se pokusí o útěk mimo civilizaci a vezmou sebou i děti. Pokud jste nevyrůstali uprostřed přírody jako Maúglí, tak brzy poznáte, že při prvním setkání s divoukou přírodou se Vás bude chtít příroda zbavit, jako nechtěného vetřelce. Chápu pocit a potřebu těchto lidí se osvobodit od tohoto nastaveného blázince, ale co děti? Příjde čas, kdy tyto děti do civilizace budou muset jít, protože budou hledat dualitu. Povětšinou se pak stanou jen snadnou kořistí městských "dravců". Ať už chceme nebo ne, jsme částečně nastaveni na sociální společenství alespoň malé skupiny. Na to, abychom si vytvořili svůj šťastný vnitřní svět nebo svět jaký chceme, nepotřebujeme ani velké množství peněz ani absolutní opuštění a nepropustnou samotu.

Svět můžeme měnit jen pokud ho přežijeme.

Potřebujeme čím dál více psychologů, protože čím dál více lidí je na antidepresivech. Jenže antidepresiva nic neřeší, jen člověka utlumí a je mu pak všechno jedno. To už je jen krůček k tomu, kdy mu někdo nabídne řešení a tím je digitální čip, který bude přemýšlet za něj. A pak už je jen krůček k položení otázky, proč tu jsem na zemi jako člověk? Na co mám duši?

Odpověď je jednoduchá. Pokud chceme jako civilizace přežít, musíme rozvíjet vnitřní harmonii a neomezené možnosti na všech úrovních, to jest na úrovni spirituální (frekvenční), emoční, mentální a fyzické.

Poslední dobou přibývá dětských poruch jako je například ADHD. Hodně dětí zadrhává, nebo se ještě v pěti letech v noci pomočuje. Je to celé jen o spěchu moderní doby a jejich vymoženostech. Dalším faktorem je zrychlující se tempo, které ne všehny děti jsou schopny zvládnout. Alternativní děti potřebují pomalejší start a hodně individuální komunikace. Moderní technologie jako například počítač, tablet nebo chytrý telefon do pátého roku věku, dětem do rukou rozhodně nepatří. Jejich používání je na úkor jejich mentálního rozvoje a rozvoje kreativity. Navíc modré záření a blikání z těchto přístrojů poškozuje synapse nervových buněk v mozku.